V pondělí 28. 3. 2016 začne oficiální návštěva prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga v Praze, z české strany doprovázená dosud nevídanými, zcela nepřiměřenými, až nevkusnými projevy úcty. K takovému bezprecedentnímu přístupu k návštěvě představitele totalitního státu nemůže mlčet skupina nevládních organizací a iniciativ, které se dlouhodobě věnují tématu lidských práv.
„Považuji za zcela přirozené, že se slušní lidé zajímají o osud kohokoliv, kdo je utiskován a nespravedlivě perzekuován, kdekoli ve světě. Čtyřicet let jsme žili v nesvobodě a víme, jak důležité bylo, když se našich disidentů demokratický západní svět zastal. Proto je postoj k návštěvě Si Ťin-pchinga je současně testem stavu české demokracie. Ptejme se, jakou máme a chceme mít identitu, k čemu se chceme hlásit? Nevěřím, že se naši občané opět chtějí klanět komunistickým vládcům, nevěřím, že se tak snadno vzdají hodnot a ideálů, které přispěly k pádu totality u nás,“ řekl Martin Bursík, autor výzvy a člen petičního výboru Češi Tibet podporují.
Iniciátoři výzvy také zvou každého, kdo vnímá takové chování nejvyšší české politické reprezentace vůči představiteli totalitního režimu jako nepřijatelné, na pokojné shromáždění na Hradčanské náměstí v Praze, a to v úterý 29. 3. od 17:00.
Na shromáždění vystoupí mimo jiné iniciátoři výzvy, Martin Bursík, Jakub Klepal, Mikuláš Kroupa, Petr Kolář, Jiří Dědeček, Lukáš Eršil a dále Karel Schwarzenberg (předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny), Jiří Fajt (ředitel Národní galerie v Praze), Dana Němcová (bývalá mluvčí Charty 77), Jaromír Štětina (poslanec Evropského parlamentu) a Ladislav Heryán (katolický kněz) a další.
Účelem setkání je připomenout donedávna běžnou českou zvyklost na diplomatické úrovni vždy zdůrazňovat povinnost dodržování lidských práv ve vlastní zemi. To se v Číně neděje. Tamní komunistický režim vězní nejméně 1327 politických vězňů, nese odpovědnost za 144 případů sebeupálení Tibeťanů, za masové zabíjení stoupenců učení Falun Gong. Dopouští se zločinů proti lidskosti včetně vražd a mučení.
„Lidé v Číně jsou dnes pronásledování za tytéž postoje a činy jako kdysi naši tátové a mámy, dědové a babičky, kteří nám vyprávějí příběhy pro Paměť národa. To málo co Post Bellum může pro perzekuované v Číně udělat, je vyslat vzkaz, že o nich víme a stojíme na jejich straně. Nejsme a nesmíme zůstat lhostejní k utrpení kdekoliv na světě,” dodal k tomu Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.
V úterý 29. března dojde také k otevření Informačního centra pro demokracii a lidská práva v Číně, které vzniklo jako společná iniciativa Nadace Forum 2000, Amnesty International, Češi Tibet podporují, Národní galerie, Lungta, Most a Potala a dalších organizací. Činnost Centra bude zahájena na tiskové konferenci v 15:00 v Galerii Paláce Lucerna.