PROHLÁŠENÍ MEZINÁRODNÍ KAMPANĚ ZA TIBET

U příležitosti 34. výročí masakru vlastního lidu na náměstí Nebeského klidu nastal čas, aby čínští představitelé respektovali univerzální hodnoty lidských práv a demokracie.

Dne 4. června 1989 Čínská lidová osvobozenecká armáda zákeřně zaútočila na čínské aktivisty, kteří se shromáždili na náměstí v Pekingu a volali po demokracii a politických reformách. Podle některých odhadů byly zabity tisíce lidí. Přestože čínská armáda protestující brutálně potlačila a dochází k systematickým pokusům překrucovat a přepisovat historii a potlačovat vzpomínky na události na náměstí Nebeského klidu, duch odporu v Číně ani po 34 letech nezemřel.

Před pouhými několika měsíci propukly po celé Čínské lidové republice demonstrace proti vládní politice nulové kontroly. Protesty částečně inspiroval osamělý aktivista v Pekingu – přezdívaný Bridge Man nebo Banner Man na počest neznámého tankisty z náměstí Nebeského klidu – který na mostě Sitong statečně vyvěsil transparenty pranýřující čínského vůdce Si Ťin-pchinga a jeho vládu. „Nechceme (diktátorské) vůdce, chceme volby,“ stálo částečně na transparentech. „Nechceme být otroky, chceme být občany“.

Tibet dříve a nyní

Nulové protesty byly v Číně největší od náměstí Nebeského klidu v roce 1989. V témže roce vyhlásila čínská vláda v tibetském hlavním městě Lhase stanné právo po třech dnech protestů, které byly reakcí na střelbu do Tibeťanů bezpečnostní policií v Barkoru, významném náboženském místě.

Od 5. do 7. března 1989 bylo zastřeleno nejméně 70 Tibeťanů a podle neoficiálních zpráv bylo zadrženo nejméně 1 000 Tibeťanů. Za téměř tři a půl desetiletí od té doby se situace v Tibetu jen zhoršila.

Začátkem letošního roku vyhlásila kontrolní skupina Freedom House Tibet vedle Jižního Súdánu a Sýrie za nejméně svobodnou zemi na světě. Je to již třetí rok po sobě, kdy se Tibet umístil na posledním místě v celosvětovém žebříčku svobody organizace Freedom House. Čína nezákonně okupuje Tibet již více než šest desetiletí a v roce 1959 donutila dalajlamu odejít do exilu.

Řešení tibetsko-čínského konfliktu

Přestože Tibeťané čelí kvůli své jedinečné etnické příslušnosti větším represím ze strany Pekingu, sdílejí se svými bratry a sestrami v Číně – stejně jako Ujgurové, Hongkongci, Mongolové a další – touhu po tom, aby čínská vláda respektovala jejich základní svobody.

V USA počátkem tohoto roku demokratičtí a republikánští členové Sněmovny reprezentantů a Senátu USA znovu předložili návrh zákona, který může Tibeťanům pomoci vyřešit tibetsko-čínský konflikt prostřednictvím mírového dialogu.

Zákon o podpoře řešení tibetsko-čínského konfliktu posílí tlak na čínskou vládu, aby obnovila jednání s tibetskými vůdci, která se od roku 2010 zadrhla. Dvoustranický návrh zákona uzná, že Tibeťané mají právo na sebeurčení a že politika Číny jim brání toto právo uplatnit.

V Evropě německá vláda ve svém prohlášení před parlamentem v dubnu letošního roku uvedla, že „čínské úřady v rámci své asimilační politiky zaměřené proti tibetskému jazyku, kultuře a náboženství systematicky porušují lidská práva“, a vyzvala k ukončení nucených internátních škol pro tibetské děti a nuceného přesídlování do Tibetu.

Třicet čtyři let po brutálním zásahu proti Tibeťanům v Tibetu a Číňanům na náměstí Nebeského klidu musí čínská vláda naslouchat hlasům těch, kterým vládne. Musí zasednout k jednacímu stolu s tibetskými představiteli a vyřešit tibetsko-čínský konflikt.

zdroj: savetibet.org