V tento den před šedesáti dvěma lety společně povstaly tisíce Tibeťanů ve Lhase na protest proti vládě komunistické Číny. Ústřední tibetská správa si připomíná odvahu a odhodlání těchto mučedníků a uctívá jejich památku. Vzpomínáme také na Tibeťany v Tibetu, kteří jsou i nadále sevřeni tyranií. Směřují k nim naše modlitby a naše myšlenky a neustává naše solidarita.

Dne 10. března 1959 dostal Jeho Svatost 14. dalajlama pozvání na divadelní představení na čínském armádním velitelství ve Lhase. Den před jeho konáním obdržel Jeho Svatost žádost, aby přišel bez doprovodu. Když se tato informace dostala k lidem, tisíce Tibeťanů vytvořily na ochranu Jeho Svatosti lidský řetěz kolem paláce Norbulingka. Sedm dní nato dopadly u severní brány paláce dva minometné granáty vypálené z nedalekého čínského vojenského tábora a Jeho Svatost byl nucen ještě ten večer odejít. V časných ranních hodinách 20. března se na Tibeťany sesypaly střely a granáty a v následujících dnech jich byly tisíce zmasakrovány. Tyto činy opět potvrdily, že Čína, která se od invaze do Tibetu v roce 1949 vydává za „osvoboditele“, je ve skutečnosti kolonizujícím utiskovatelem.

V posledních šesti desetiletích pod čínskou nadvládou přišlo o život přes milion Tibeťanů. Dnes jsme se sešli, abychom společně truchlili nad jejich ztrátou. Jsme tu však také proto, abychom připomněli neohroženost a nezdolnost Tibeťanů v Tibetu. Přestože jim hrozí, že přijdou o život, nepřestávají protestovat tím, že ochraňují a uchovávají náš jazyk, naše náboženství, naši zemi a naši identitu.

Letos 19. ledna zemřel na následky zranění utrpěných ve vězení 19letý Tändzin Ňima, mnich z kláštera Dza Önpo v Kardze. Byl brutálně mučen. Jakého zločinu se dopustil? Zúčastnil se pokojného protestu. Neubráníme se myšlenkám na osud dalších mladých mnichů a laiků, kteří byli v listopadu 2019 na stejném protestu a byli také zadrženi a uvězněni.

Sotva měsíc po smrti Tändzina Ňimy zemřel na následky zranění utrpěných ve vězení další tibetský politický vězeň, 51letý průvodce turistů Könčhog Džinpa z obce Čhagze v okrese Diru. Od roku 2013 si odpykával 21letý trest za svou údajnou roli při předávání zpráv o místních environmentálních a dalších protestech zahraničním sdělovacím prostředkům. Tragické příběhy Tändzina Ňimy a Könčhoga Džinpy přibližují děsivou realitu Tibetu.

Americká Výkonná komise pro Čínu (US CECC) loni ve své výroční zprávě popsala zhoršující se situaci v oblasti lidských práv a náboženské svobody v Číně. Vyjádřila obavy v souvislosti s počínšťováním tibetské identity ze strany čínské vlády a se široce rozšířeným svévolným zatýkáním Tibeťanů. Čínský Státní úřad pro náboženské záležitosti dokonce minulý měsíc vydal nařízení nazvané Administrativní opatření pro duchovní, které zavádí nové předpisy pro náboženská shromáždění, učení a náboženské aktivity. Cílem tohoto nového nařízení, které vstupuje v platnost v květnu 2021, je také vymýtit údajný „zahraniční vliv“.

Jedním ze stěžejních příkladů očividného pohrdání čínské vlády a zasahování do náboženské svobody Tibeťanů je příběh 11. pančhenlamy Gendüna Čhökji Ňimy. Letos v květnu uplyne 26 let od únosu a vynuceného zmizení Gendüna Čhökji Ňimy, jeho rodiny a Čhadäl-rinpočheho, bývalého opata kláštera Tašilhünpo.

Již celá léta Výbor OSN pro práva dítěte a pracovní skupina OSN pro vynucená nebo nedobrovolná zmizení, mezinárodní organizace, parlamenty a vlády a zastánci Tibetu z celého světa přijímají usnesení a zprávy ve snaze získat informace a dosáhnout propuštění 11. pančhenlamy. V roce 2020 spustila ústřední tibetská správa měsíční globální podpůrnou kampaň prostřednictvím Tibetských úřadů. Budeme i nadále vytrvale prosazovat propuštění 11. pančhenlamy.

Navzdory těmto společným snahám Čína dál opakuje lži, kterými zdůvodňuje únos šestiletého chlapce a jeho vynucené zmizení. Čínská vláda popírá, že pančhenlamu unesla a ublížila mu. Pokud je na tom něco pravdy, musí být schopná předložit důkazy o 11. pančhenlamovi, jeho rodině a Čhadäl-rinpočhem prostřednictvím fotografií a videí z poslední doby, které bude možné ověřit.

Cenzura a dohled v Tibetu dosáhly míry, jaká nemá obdoby, a nadále vystupňovaly porušování základních práv tibetského lidu. Dne 24. prosince 2020 oznámily úřady v tzv. Tibetské autonomní oblasti trestní stíhání osob, které využívají on-line komunikaci k „rozdělení země“ a „oslabení národní jednoty“, což vládě dále usnadní pronásledování.

Není překvapivé, že Čína byla ve zprávě organizace Freedom House o svobodě na internetu za rok 2020 označena za nejhorší zemi, pokud jde o zneužívání internetu. Podobně se Čína řadí až na 177. příčku v celosvětovém indexu svobody tisku za rok 2020, který sestavuje organizace Reportéři bez hranic. Index každoročně vyhodnocuje situaci novinářů, kteří pracují ve 180 zemích a územích.

Loni v prosinci byl 30letý tibetský nomád Lhündub Dordže z Mačhenu v prefektuře Golog odsouzen k odnětí svobody na jeden rok za to, že na mikroblogerské stránce Weibo zveřejnil video s učením Jeho Svatosti.

Tibet je pevně uzavřený v digitální kleci a je téměř nemožné dostat z něj ven informace. Letos v lednu jsme dostali zprávu o sebeupálení 26letého Šurma z vesnice Diru Šagčhukha, a to celých pět let poté, co k němu došlo. Dokládá to, v jaké míře jsou v Tibetu pod kontrolou informace a nakolik se provádí dohled.

Šurmo je jedním ze 155 Tibeťanů, kteří se upálili od roku 2009. V důsledku těchto protestů 133 Tibeťanů zemřelo. Neúprosná čínská nadvláda v Tibetu nutí Tibeťany uvnitř Tibetu, aby se uchylovali k extrémním opatřením, pokud chtějí vyjádřit svůj odpor vůči politikám a praktikám ohrožujícím tibetskou identitu, náboženství a kulturu. I když je pohltily plameny, dál požadovali svobodu tibetského lidu a oprávněný návrat Jeho Svatosti dalajlamy do Tibetu. Realita v Tibetu se odráží ve výroční zprávě organizace Freedom House za rok 2021, která označuje Tibet vedle Sýrie za nejméně svobodný region na světě.

Dnes dosahují chapadla Číny až za hranice Tibetu, protože Čína využívá svůj rostoucí hospodářský vliv k ohrožení globální demokracie. Podle organizace Freedom House vede Čína „nejpromyšlenější, nejglobálnější a nejkomplexnější kampaň nadnárodní represe na světě“. Organizace zdůrazňuje snahu Komunistické strany Číny ovládat čínské občany, politické disidenty a menšinové komunity, jako jsou Tibeťané, Ujgurové a Hongkonžané, i za čínskými hranicemi a vyvíjet na ně nátlak. Demokracie na celém světě musí spojit síly a zmařit takové útoky na globální demokracii.

Dne 27. prosince 2020 tehdejší prezident Spojených států Donald Trump podepsal zákon o politice vůči Tibetu a podpoře Tibetu (zákon o Tibetu). Zákon o Tibetu přináší výrazné posílení politiky USA a podpory pro Tibet. Jednoznačně stanoví, že reinkarnace dalajlamy a dalších tibetských buddhistických vůdců je náboženská záležitost a veškerá rozhodnutí týkající se reinkarnací přijímá pouze dalajlama, tibetský lid a tibetští buddhisté. Upozorňuje dále na postihy pro čínské úřady, které budou do této záležitosti zasahovat. Zákon formálně uznává Ústřední tibetskou správu a význam tibetské přírody a náhorních plošin.

Děkujeme vládě Spojených států, Kongresu a Senátu a zejména těm, kdo návrh zákona předložili. Děkujeme také všem organizacím a jednotlivcům, kteří napomohli rychlému přijetí zákona.

Jsme vděční ministru zahraničí USA Anthonymu Blinkenovi, který urychleně jmenoval zvláštního zmocněnce USA pro tibetské záležitosti. Naléhavě také žádáme Bidenovu administrativu, aby jmenovala zvláštního zmocněnce a aby pokračovala v implementaci klíčových legislativních aktů, jako je zákon o recipročním přístupu do Tibetu z roku 2018 a zákon o Tibetu z roku 2020.

Komise US CECC doporučila Kongresu USA a americké administrativě, ať naléhají na čínskou vládu, aby „přestala přistupovat k dalajlamovi jako k bezpečnostní hrozbě“ a bez jakýchkoliv předběžných podmínek obnovila dialog se zástupci Jeho Svatosti. Má administrativa důsledně uplatňuje politiku střední cesty s cílem dosáhnout skutečné autonomie pro celý Tibet.

Stojíme při našich bratrech a sestrách v Tibetu, zejména při politických vězních, jejichž odhodlanost nepolevuje navzdory nelidskému zacházení a mučení, které zažívají v čínských věznicích. Vítáme nedávnou zprávu o propuštění obhájce tibetského jazyka Tašiho Wangčhuga po pětiletém trestu. Vyzýváme čínskou vládu, aby propustila všechny politické vězně svědomí včetně 11. pančhenlamy.

S přibližujícím se závěrečným kolem volby sikjonga a 17. Parlamentu vyzýváme k odpovědné účasti, zejména na sociálních médiích. Máme možnost užívat výhod demokracie, kterou nám vydobyl nás duchovní vůdce, a musíme toto právo uplatňovat odpovědně. Musíme mít na paměti, že je třeba dostát nadějím a tužbám příslušníků našeho národa v Tibetu. Můžeme toho dosáhnout posílením naší demokracie v exilu a našeho boje za svobodu a spravedlnost.

Vzdáváme poctu Jeho Svatosti, jehož neúnavné úsilí zajistilo globální podporu pro tibetskou věc a zřízení odolné tibetské správy a komunity v exilu.

Má administrativa usilovala o to, aby se naší věci dostalo větší podpory a aby se hlas Tibeťanů z Tibetu rozšířil do světa. Současně jsme se zaměřili na zlepšení životní situace tibetské diaspory. Byla to pro nás čest a děkujeme vám všem za podporu.

Náš nepřetržitý boj za svobodu by nebyl možný bez podpory našich přátel z celého světa. Kašag jménem Tibeťanů v Tibetu i mimo Tibet děkuje zejména vládě Indie a indickému lidu za neutuchající velkorysost a podporu. Děkujeme vedoucím představitelům, vládám, parlamentům, organizacím a jednotlivcům, kteří hájí spravedlnost, rovnost a svobodu a kteří nadále podporují spravedlivý zápas Tibetu.

Závěrem se modlíme za dlouhý a zdravý život Jeho Svatosti 14. dalajlamy. Modlíme se, aby co nejdříve nastal den, kdy na Zemi sněhů dopadne paprsek míru a svobody.

Böd gjallo! Ať žije Tibet!

Předseda Ústřední tibetské správy
10. března 2021

Poznámka: Toto je překlad tibetského prohlášení. V případě jakýchkoli nesrovnalostí je konečná a směrodatná tibetská verze.