Tisková zpráva organizací Češi Tibet podporují, Post Bellum, Forum 2000 a organizace Potala.

Několik dní před prvním kolem volby prezidenta podrobily lidskoprávní organizace prezidentské kandidáty TIBETSKÉMU TESTU.

Název TIBETSKÝ TEST si vypůjčili organizátoři dotazníkového šetření od Edwarda Lucase, prominentního novináře a komentátora týdeníku The Economist. Lucas popsal ve svém komentáři , jak Čína systematicky vyhrožuje a zastrašuje státníky všech zemí, kteří projeví ochotu setkat se s Jeho Svatostí dalajlámou nebo premiérem Tibetské exilové vlády Lobsang Sangayem. Evropa a Spojené státy procházejí podle Lucase „Tibetským testem“. Dokáží-li projevit svobodou vůli a zaujmout společnou pozici, totiž, že se budou setkávat s kým budou chtít, z čínských výstřelů z děla se stane nevinný ohňostroj.

Výsledky prezidentské volby tedy mimo jiné rozhodnou i o tom, zda se nově zvolený prezident vrátí k polistopadové zahraniční politice opřené o obhajobu lidských práv kdekoli ve světě, včetně Tibetu, nebo zda podlehne čínskému tlaku. Všech devět kandidátů bylo proto požádáno, aby odpovědělo na čtyři otázky.

Otázky testují ochotu kandidátů přijmout oficiálně Jeho Svatost dalailamu tak, jak to učinil v roce 1990 prezident Václav Havel jako první hlava státu. Testují kandidáty, zda budou téma dodržování lidských práv v Tibetu otevírat při oficiálních setkáních s představiteli ČLR, zda se setkají s představiteli Tibetské exilové vlády a zda budou hájit univerzalitu lidských práv doma i ve světě. Podle organizátorů testu jde o test morální integrity kandidátů ve vztahu k jedné ze zásadních lidskoprávních výzev dneška.

Odpovědi zaslali všichni kandidáti, vyjma prezidenta Miloše Zemana.Jeho názory jsou nicméně notoricky známé a podložené konkrétními skutky z uplynulého funkčního období, proto jsme mu přidělili čtyřikrát odpověď NE protože nelze očekávat změnu postoje při jeho případném zvolení.

Dva kandidáti odpověděli na všechny otázky zcela jednoznačně a kladně: Mirek Topolánek a Marek Hilšer. Projevili tím odhodlání navázat na historicky mimořádně úzké vztahy České republiky a Tibetu a pomáhat v případě zvolení prezidentem Tibeťanům v jejich boji za svobodu a demokracii. V těsném závěsu za Hilšerem a Topolánkem je Pavel Fišer, který odpověděl na otázky také kladně, vyjma jeho odmítnutí setkat se s představiteli Tibetské exilové vlády. Následují Michal Horáček a Jiří Drahoš, kteří zaujali postoje korespondující se standardními protokolárními postoji jiných demokratických zemí.

Organizace Češi Tibet podporují, Post Bellum, Forum 2000 a Potala děkují za odpovědi.

Přesné znění zaslaného dopisu všem 9 prezidentským kandidátům:

V Praze dne 4. ledna 2018

Vážený pane… !

Dovolte, abychom Vás krátce před volbou prezidenta jménem lidskoprávních  a protibetských organizací po vzoru voleb v jiných demokratických státech, naposledy v Německu (Bundestag), oslovili s několika otázkami, které se týkají dodržování lidských práv v Číně a především v Tibetu. Otázky jsou čtyři a jsou poměrně jednoduché, neměl by být problém odpovědět na každou z nich jednoznačným ANO/NE. Pokud doplníte komentář, bude zveřejněn spolu s Vaší odpovědí. Za Váš čas a vyjádření se k otázkám, které leží na srdci nemalému počtu našich občanů a občanek, Vám předem děkujeme.

Stanete-li se prezidentem:

1. Přijmete oficiálně a v přítomnosti médií Jeho Svatost dalajlamu, nositele Nobelovy ceny míru, duchovního vůdce Tibeťanů a přítele našeho prezidenta Václava Havla i obyvatel České a Slovenské republiky?

2. Budete otázku dodržování lidských práv a situace v Tibetu otevírat při oficiálních setkáních s představiteli Čínské lidové republiky ať na domácí půdě
Praze v ČR nebo na návštěvě Číny či na jiných mezinárodních fórech?

3. Setkáte se s představiteli Tibetské exilové vlády a jejím předsedou Lobsangem Sangayem?

4. Budete ctít tradici České republiky jako státu zrozeného z boje za svobodu, demokracii a lidská práva? Budete hájit univerzalitu lidských práv doma i ve světě?

Vaše odpovědi zveřejníme na stránkách našich organizací jakmile nám je pošlete, následně budeme také prostřednictvím médií informovat širokou veřejnost.
V úterý 9. ledna 2018 vydáme k této anketě tiskovou zprávu. Vaše odpovědi uvítáme co nejdříve, nejpozději však v pondělí 8. ledna 2018. Odpovědi pošlete prosím na: info@cesitibetpodporuji.cz

Děkujeme za Váš čas i odhodlání kandidovat do nejvyšší ústavní funkce v našem státě.

V úctě,

Kateřina Bursíková Jacques, Češi Tibet podporují
Mikuláš Kroupa, Post Bellum
Petr Kuneš, Potala
Jakub Klepal, FORUM 2000

Přesné znění odpovědí kandidátů:

Marek Hilšer
1. Rozhodně ano. Setkání s Jeho Svatostí by pro mě bylo velkou ctí. Události, ke kterým v České republice došlo v souvislosti s návštěvou Jeho Svatosti v roce 2016, byly odstrašujícím příkladem, kdy nejenže se prezident s Jeho Svatostí odmítl setkat, ale kvůli snaze poklonkovat čínskému totalitnímu režimu se snažil bránit občanům v tradičním shromáždění na Hradčanském náměstí.
2. Ano. Není možné zavírat oči před tím, že i v 21. století existují země, kde jsou lidská práva prázdným pojmem a kde jsou lidé vězněni a mučeni kvůli svému politickému nebo náboženskému přesvědčení. Prohlášení prezidenta Zemana během jedné z jeho návštěv v Číně, kdy řekl, že se přijel učit stabilizovat společnost, je při znalosti situace čínských disidentů skutečně děsivé. Rád bych maximálně přispěl k tomu, aby Česká republika ve světě získala zpět svou pověst zastánce lidských práv.
3. Ano. Není možné nechat si čínským totalitním režimem diktovat, s kým představitelé České republiky smí a nesmí jednat.
4. Ano. Rezignování na boj za lidská práva považuji za obrovskou chybu, protože jejich dodržování je základní podmínkou pro udržení svobodné, prosperující a vzdělané společnosti. Na světě bohužel stále existuje mnoho zemí, kde bude potřeba ještě dlouhá cesta k tomu, aby jejich obyvatelé měli svobodný přístup k informacím a mohli vyjadřovat své názory bez obav z postihu. Je znepokojující, že náš současný prezident má s čelními představiteli mnoha z těchto zemí nadstandardně přátelské vztahy. To považuji za velkou chybu a za varování, jakým směrem by rád dále vedl naši zemi, kdyby dostal příležitost na další funkční období.

Vratislav Kulhánek
„Osobně je pro mě svoboda jedince na prvním místě. Nevidím ovšem zároveň žádné hrdinství, odkývat jakékoliv názory jiného, někým druhým zformulované. Zvlášť, pokud bych se měl podvolit diktátu, že na otázku čítající 176 znaků mohu odpovědět buď „ano“, nebo „ne“, tedy třemi znaky.“ V tom nacházím prvky jisté arogance a usurpování si přivlastnění jediného názoru, bez možnosti nechat vysvětlit stanovisko druhou stranou a dobrat se společného stanoviska. Právě toto je podle mě typický projev dnešní polarizované společnosti, kterou bych rád pomohl sjednostit. Svět není o odpopvědích ano a ne, tedy černobílý.“

Mirek Topolánek
1. Ano. A budeme s radostí pokračovat v našem rozhovoru, tak, jak jsme jej započali v Kramářově vile.  Protokol mi bezpochyby doporučí Lány, ale význam přijetí se tím nijak neumenšuje. A třeba Jeho Svátost potěší, že v Malém Tibetu (díky Brontosaurům) někde bruslí kluk s kompletní výstrojí ode mě. Pak ovšem budu muset koupit ještě alespoň hokejky pro všechny. Nebo tam uspořádat prezidentský turnaj.
2. Ano. Jsem připraven také apelovat na představitele Čínské lidové republiky, aby propustili z domácího vězení paní Liou Sia, vdovu po  čínském disidentovi Liou Siao -po, signatáři Charty 08, a umožnili jí vycestovat ze země. To, že čínská Charta 08 byla inspirována naší Chartou 77, je důkaz, že jsme vždy byli vnímáni jako země, která je nositelem boje za svobodu a lidská práva. Také bych se rád zasadil o rychlé dokončení azylového řízení s čínskými křesťanskými uprchlíky a obecně se zajímal o zachování náboženských práv katolíků v Číně.
3. S představiteli Tibetské exilové vlády jsem se sešel již jako premiér České republiky (exilový premiér, tuším, doprovázel Jeho Svátost do Kramářovy vily) a nemám důvod toto setkání nezopakovat.
4. Ano. Tato povinnost, která náleží prezidentu České republiky a tím stávajícím není naplňována, byla jedním z důvodů mé kandidatury. Je to tradice, jejímuž dodržování jsme povinni, v úctě a s dluhem k jejím nositelům, T.G.M. a V.H. Je to tradice, která naši zemi činí velkou. Zakládali jsme se Spojenými státy OSN, stáli u zrodu státu Izrael a svět na to, navzdory stávající nepřesvědčivé zahraniční politice Hradu, nezapomněl. I já měl snahu redukovat počet ministerstev, ale to pro lidská práva jsem zrušit nenavrhoval. Jakkoli jsem ho vnímal více jako symbol, než funkční jednotku. A už neexistuje. I to je varovný signál.

Petr Hannig
1. ANO, příjmu , protože nikdo mi nebude z ciziny nařizovat koho přijímat, či nepřijímat v sídle českých králů a prezidentů Československé a České republiky
2. NE, nebudu se vměšovat do záležitostí jiných států.
3. S jeho svatostí dalajlámou ANO jako s církevním představitelem Tibetu, s politickým představitelem ne.
4. Lidská práva hájím v současné době tím, že se snažím, aby byla v ČR zavedena svoboda slova, tak jak je zaručena v prvním dodatku ústavy Spojených států. Budu se snažit, aby taková svoboda slova byla garantována i naší Ústavou, či v nějakém jejím závazném dodatku. Chodím na soudy, kde jsou lidé souzeni za to, že něco řekli či napsali.

Jiří Hynek
1. Setkám se rád s každou významnou osobností světa, mezi něž zajisté dalajláma patří, za předpokladu, že to bude v zájmu obyvatel České republiky. K Tibetu a jeho obyvatelům mám pozitivní vztah, protože jsem měl tu možnost ho před deseti lety procestovat a měsíc mezi obyvateli Tibetu žít.
2. Otázka lidských práv má vhodnou formou provázet oficiální setkání všude tam, kde je předpoklad jejich porušování. Nejvhodnější, ale hlavně nejúčinnější formou, jsou jednání mezi čtyřma očima.
3. Bude-li to v zájmu obyvatel naší země, proč ne. Ale zatím mě nenapadá důvod, proč ano.
4. Budu hájit občany naší země a národní zájmy České republiky. To je prvotní úloha českého prezidenta.

Jiří Drahoš
1. Oficiální přijetí Jeho svatosti dalajlamy by bylo třeba odsouhlasit českou vládou, jejíž je zahraniční politika primární odpovědností. Prezidentova zahraniční angažmá musí být od ní odvozena. Jiná věc je setkání neoficiální, Jeho Svatost je velmi pozoruhodný člověk a rozhovor s ním by pro mne byl jistě mimořádně zajímavý, lidsky přínosný a obohacující.
2.  Podpora lidských práv je součástí naší oficiální zahraniční poltiky Konkrétní způsob bych volil po konzultaci s vládou – tak jako činí ostatní západoevropští politici, ale jistě bych si udržoval vlastní přehled, abych rozuměl situaci v zemích, do nichž budu pozván a jež sleduji.
3. Oficiální setkání by již bylo zřejmě nad rámec mérole jakožto oficiální zahraničně-politické linie ČR, a to i jako státu EU.
4. Samozrejme. Vidím v tom jednu z důležitých rolí českého prezidenta. Sami  jsme dlouho žili v režimu, který lidská práva pošlapával. Je naší politickou i morální odpovědností tuto agendu rozvíjet. Bohužel ji nemohu úplně nazvat tradiční z hlediska prezidenta, neboť nástupci Václava Havla ji víceméně vyškrtli ze svého programu a slovníku, až na několik výjimek. Obhajoba lidských práv a humanismu má na našem území dlouholetou tradici – od Jiřího z Poděbrad, přes Komenského až po TGM.

Pavel Fischer
1.  Ano. Viděl jsem se s ním v minulosti tolikrát, že nemám důvod měnit zvyklosti.
2. Ano. Dělal jsem to i v minulosti jako diplomat a budu to dělat jako prezident.
3. Protějškem pro takové setkání nemusí být nutně prezident, pověřil bych někoho ze svého týmu pro zahraniční politiku, možná ředitele zahraničně politického odboru.
4. Ano. Pro ČR je téma lidských práv nadále důležité. Bylo by chybou tvrdit, že stojí za to opouštět principiální otázky. Na druhou stranu formu, jakou zvolím, ponechám na okolnostech. O citlivých věcech je přeci možné mluvit také jinak než formou veřejných deklarací.

Michal Horáček
1. NE. Jeho Svatost přijmu tak, jako 50 hlav jiných států, včetně Baracka Obamy. Mimo oficiální diplomatický protokol, ale s úctou a plnou pozorností.
2. ANO
3. NE. Nikoli na oficiální úrovni, ale podobně jako v případě Jeho Svatosti dalajlámy.
4. ANO. S plným důrazem. Lidská práva jako univerzální hodnotu podepsaly všechny státy vstupující do OSN.