Ženeva: Třídenní virtuální akce věnovaná 70 letům útlaku v Tibetu ze strany Komunistické strany Číny byla zakončena diskusí o 70 letech porušování lidských práv. Diskuse se zúčastnily různé občanské společnosti z Evropy, které se Tibetem dlouhodobě zabývají.

Dne 23. května 2021 uplynulo 70 let od násilného podpisu „17bodové dohody“ mezi Čínou a zástupci tehdejší tibetské vlády. Čína ve své propagandě tvrdí, že tato „dohoda“ přinesla Tibetu osvobození, což je skutečně daleko od pravdy. Řečníci nastínili různá porušení lidských práv, k nimž v Tibetu dochází, a advokační činnost svých organizací, která má za cíl vynést pravdu na světlo.

RNDr. Martin Bursík, bývalý místopředseda vlády a ministr životního prostředí České republiky a spoluzakladatel organizace Češi podporují Tibet; dr. Günther Cologna, člen představenstva Italia-Tibet, Itálie; Tenzin Palmo, pracovník pro advokacii v Mezinárodní kampani pro Tibet, Německo; Tashi Shitsetsang, prezident Tibetské asociace mládeže v Evropě; a Dewang Pema, člen představenstva Švýcarsko-tibetské asociace přátelství a diskusi moderovala paní Thinlay Chukki, zvláštní pověřenkyně pro lidská práva, Tibet Bureau Ženeva.

Martin Bursik hovořil o své cestě do Tibetu během povstání v roce 1988, díky níž si uvědomil brutální okupaci Tibetu Čínou. Během své diskuse přirovnal invazi Číny do Tibetu, kterou Čína prohlašovala za „mírové osvobození Tibetu“, k invazi pěti armád „Varšavské smlouvy“ do Československa v roce 1968, která byla nazvána „bratrskou pomocí spojeneckých armád“. Dále dodal: „Tibet nikdy nebyl součástí Číny. Tibet byl nezávislým státem. Invaze Číny do Tibetu je aktem agrese a Tibet je okupovanou zemí. Okupace suverénní země je porušením mezinárodního práva. Je důležité tuto pravdu neustále opakovat a nepřipustit akt agrese ze strany Číny.“

Dr. Gunther Cologna poznamenal, že texty dohody 17 jsou sice rozumné, ale je důležité si uvědomit, že „Čína zastrašila tibetské představitele, aby dohodu podepsali pod nátlakem a tím tak akceptovali, že ztratili svou suverenitu“. Čína hrozila, že pokud Tibeťané dohodu nepodepíší, použije vojenský nátlak. Dále poznamenal, že „tento druh dohod může fungovat pouze tehdy, pokud existuje důvěra, upřímnost a dobrá vůle, jinak nemají ani cenu papíru, na kterém jsou napsány. A to je bohužel případ 17bodové dohody.“ „Číňané nikdy nedodrželi to, co Tibeťanům vnutili, což je také velmi podobné tomu, co se stalo s Hongkongem… Je to lekce pro Západ, kterou by si měl zapamatovat, a zároveň podepsat čínskou iniciativu Pásmo a cesta,“ dodal.

Tenzin Palmo z Mezinárodní kampaně za Tibet – Německo analyzoval zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Tibetu a agresivní propagandu Číny na mezinárodní úrovni. Poznamenala, že od povstání v Tibetu v roce 2008 Čína urychlila svou politiku asimilace Tibeťanů a v této souvislosti realizuje násilné přesídlování tibetských kočovníků do betonových staveb. Dále zdůraznila tři hlavní priority advokační činnosti ICT: „Vzájemný přístup do Tibetu; svoboda náboženského vyznání a nástupnictví Jeho Svatosti dalajlamy; a udržitelnost životního prostředí v Tibetu.“

Taši Šicetsang, předsedkyně Tibetské asociace mládeže v Evropě (TYAE), hovořila o práci TYAE jako člena Koalice pro obhajobu Tibetu a o jejich nedávné zprávě o nových donucovacích strategiích Číny v Tibetu. Dále uvedla, že TYAE upozorňuje na historii nezávislosti Tibetu na všech mezinárodních platformách. V souvislosti s olympijskými hrami v Pekingu 2022 poznamenala, že by je mezinárodní společenství mělo bojkotovat, protože Čína opakovaně porušuje nejen mezinárodní zákony, ale také základní lidské hodnoty, které tvoří jádro olympijských her.

Dewang Pema, členka představenstva Švýcarské společnosti přátelství s Tibetem, poznamenala, že jejich organizace prosazuje tibetskou otázku u švýcarské vlády a parlamentu již od svého vzniku. Poznamenala, že mnoho zemí včetně Švýcarska se mylně domnívá, že hospodářské vztahy s Čínou zlepší situaci v oblasti lidských práv v Tibetu, Sin-ťiangu a dalších oblastech spadajících pod Čínu. V rozporu s tímto přesvědčením však Čína buduje sledovací síť, která lidi monitoruje a potlačuje.

Thinlay Chukki, zvláštní zmocněnkyně pro lidská práva, ve svém závěrečném projevu uvedla, že během třídenní virtuální akce o 17bodové dohodě a 70 letech útlaku v Tibetu ze strany Číny: „Z třídenní diskuse je zcela zřejmé, že 17bodová dohoda byla Tibetu vnucena s hrozbou vojenské okupace a bez úmyslu být touto dohodou právně vázán, jak je patrné z destrukce, která v Tibetu po podpisu dohody následovala. Nejedná se o „osvobození“, jak tvrdí Čína, ale spíše o kolonizaci Tibetu Čínou.“ „Čínská domácí politika potlačování má mezinárodní důsledky, jak dokládá potlačování udavačů Covid-19 Čínou a přírodní katastrofy, které Tibet a příhraniční oblasti zažívají v důsledku ničení životního prostředí a megapřehrad budovaných Čínou. Je načase, aby dny čínského útlaku skončily,“ uzavřela.

Panelovou diskusi si můžete shlédnout zde.

Zdroj: The Tibet Bureau Geneva